Barbora Poláková - ZE.MĚ ... 55%

Barbora Poláková – ZE.MĚ … 55%

Každý z Vás je recenzent! Poslechněte si a ohodnoťte pod textem album “ZE.MĚ”!

Hlavně, aby to nebylo blbý. Splněno. Vše při starém, ale o patro níže. Debutu jsem vyčítal nekonzistentnost repertoáru. Vážná Barbora Poláková se se svým (sebe)ironickým já potkává i tentokrát, ale nuda výplně mezi těmito polohami nabyla na dvojce objemnějších rozměrů. Jako po kůrovcové kalamitě je obnaženo podhoubí tvorby scvrkávající se na jednotlivé vtipy a momentální nápady, kolem kterých se tvůrci alba snaží vypěstovat turisticky přitažlivý les. Na první dojem posluchač skutečně jakoby vstupoval do sexy zeleného království naplňujícího mokré sny každého uvědomělého ekologa amatéra, jenomže stačí vylézt na vedlejší kopec a je jasné, že stromy nenarostly dostatečně vysoko.

Jde o pop. Po hudební stránce o nepříliš zajímavý pop. A pokud je charakteristikou popu nekomplikovanost, jednoduchost a hlavně snadná zapamatovatelnost, není to ani dobře vyprodukovaný pop, neboť většina písní si jen tak prosviští. Až ten výsledek trochu zaráží, neboť volba ingrediencí se držela osvědčených postupů. Jsou tu dokonce dětský sbor i smyčce (novou jednotkou bombastické hudební přepjatosti budiž jmenována skladba Sami dva). A jako u správného popu není ani v tomto případě jasné, proč se k těmto berličkám tvůrci uchýlili. Leckdo by mohl namítnout, že ve skutečnosti jde spíše o indie pop, čemuž by ostatně odpovídal singl Po válce a některé další narážky ve skladbách 2 – 8 – 5 nebo Milo II., ale tyto okamžiky jsou ve stejné menšině jako demokratické strany v parlamentu.

Pokud skutečně existuje argument, že se nejedná o pop ve své ryzí podobě, mohl by být zašifrován v textech. Nápověda tu je. Dokonce lze s trochou dobré vůle a pozornosti hovořit o společném tématu komunikace ve všech formách i způsobech, které se písničkami prolíná. Bohužel, zůstává pouze u ironie, u kritiky prostřednictvím osvojení si daných zlozvyků či u vyprávění příběhu. Nedostává se nadčasovosti, zobecnění, jiného než pouze popisného pohledu, chybí pointa. A co je nejsmutnější, mnohdy se také do zpracování vloupávají klišé s lesbickou kamarádkou prázdnotou (Kdyby, Turci a pressa, Sami dva). Takže přeci jenom pop, i když v trochu poučenější verzi. Mělká hloubka.

Ze.mě je v podstatě intelektuálním tlachánkem tepajícím společenské nešvary; zabavujícím své účastníky alespoň do té míry, aby nápad vylézt na protější kopec většinu ani nenapadl. Barbora Poláková na své novince potlačuje samu sebe zase o něco více. Navrch získává její role sociálního statusu určeného pro přihození lajku. Jako by album bylo výsledkem zadání: Hlavně, aby to nebylo blbý a pochválily mě holky v šatně a kluci v bekstejdži. Ach jo, a to jsem se na tohle album tak těšil. Nechápu.

Jaké hodnocení si zaslouží album ZE.MĚ?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...