Christopher Nolan - Sledování

Christopher Nolan – Sledování

Filmové vyprávění není nic jiného, než pozorování děje, řekl Christopher Nolan v komentáři ke svému debutu, který lze momentálně nalézt v obchodech s DVD. “Sledování” si s touto myšlenkou pohrává hned na několik způsobů. Příběh spisovatele sledujícího nic netušící jedince náhodně vybrané v davu městského ruchu Londýna je vyprávěn prostřednictvím inscenovaného dívání. Nesledujeme lineární časovou osu, ale rozházenou skládanku obrazů nutící udržet pozornost i nad zdánlivě nepodstatnými detaily, které do sebe s přibývajícími minutami vzájemně zapadají.

Někteří z fanoušků neváhají Nolanovu celovečerní prvotinu označit dokonce za jeho vůbec nejlepší film. Režisér ji v roce 1998 vykouzlil doslova na koleně za rozpočet uváděný v přibližné výši šest tisíc dolarů, přičemž podle záznamů imdb.com jen v USA utržila něco přes čtyřicet tři tisíce, tedy sedmkrát více. S ohledem na skutečnost, že jde o britský snímek natočený černobíle a s neznámými herci (členové štábu) se jedná o počin hodný respektu. Však mu za něj ve své recenzi, navzdory celkovému hodnocení, tleskal i Dennis Harvey z Variety.

“Sledování” je zajímavé i v souvislostech k dalším položkám filmografie Christophera Nolana. To, co se v tomto filmu jeví jako ojedinělá autorská manýra a svévole vůči divákovi, dovedl v následujícím “Mementu” k ještě větší dokonalosti srovnatelné s neméně překvapivým a způsobem vyprávění stejně těžko zopakovatelným “Šestým smyslem” M. Night Shyamalana. A na debut Nolan navázal i “Počátkem”, kde se postava ztvárněná Leonardem Di Capriem jmenuje stejně, jako jedna ze stěžejních ve “Sledování” – Cobb. Vzhledem k charakteru a úlohám obou postav to vypadá, že daleko více, než pozorování děje, je filmové vyprávění pro Christophera Nolana především prostředkem, jak s dějem (tedy s diváky) manipulovat.