Displace (režie Veronika Donutková, Radim Vychopeň)

Displace (režie Veronika Donutková, Radim Vychopeň)

Měsíc natáčel tříčlenný štáb (Veronika Donutková, Radimo, Beshiu) v Kingstonu na Jamajce, aby odpověděl zbytku světa na otázku, co je to vlastně dancehall. Povedlo se mu mnohem víc. Přes ústřední téma se dostal až k duši a fungování jedné ostrovní společnosti. Výsledkem je antropologicky podnětný dokument, který překvapuje a udivuje svou hloubkou a pronikáním pod povrch popkulturního pozlátka.

Sanjay (poducent, zpěvák, novinář): Když chcete jednoduše popsat rozdíl mezi dancehallem a reggae, je to ten samej rozdíl jako mezi RnB a hip hopem. Kdyby to byla osoba – dancehall by byl pětadvacetiletej rebel, kterej se prostě nějak snaží najít svoje místo a užívá si života, baví se. Reggae je jeho pětačtyřicetiletej moudřejší strejda.

Stoletou nadvládu Španělska vystřídala na Jamajce po tři století Velká Británie. Navenek se zdá, že mnohem větší stopu zanechalo Španělsko, které bylo formujícím kolonizátorem, ačkoliv i přes svou nynější nezávislost Jamajka stále přináleží do zemí Commonwealthu (viz jazyková vybavenost). Odvázaností, spontánností a vizuální výrazností však spadá do klišé vnímání jižních kultur. A navíc, jak zazní v dokumentu od místních, jsou to potomci rebelujících otroků. A z temnoty se rodí světlo.

1985
 

Dnešní Jamajka je především vyhledávaným turistickým cílem. Od nabídky destinací s obdobnou geografickou polohou ji odlišuje kultura. Sám ostrov láká k návštěvě sloganem Feel The Rhytm Of Jamaica, the beat, the pulse of life, což můžeme skrze náš středoevropský pohled zúžit na asociační slova: rum, reggae a marihuana. Ostatně i ve filmu zazní, že Jamajka je hlavní party město světa, kde jedou party, každý den v týdnu.

Místní kultura je víc než kde jinde utvářena prostředím, ve kterém vzniká. Je furt teplo, všude je spousta barev a v jednom kuse hraje hudba. Zároveň život na Jamajce není zrovna jak z letáku cestovní kanceláře. Chudoba a nelehkej život tak nějak lidi víc nutí se z něj radovat a bavit se. Je to taková permanentní oslava života, která má hodně z čeho čerpat. Radimo, redbull.com

Jak je na tom Jamajka dle statistických dat? Poslední údaje zveřejněné na serveru statinja.gov.jm uvádějí za třetí kvartál roku 2019 ekonomický růst 0,6 % (ČR 2,5%). Ceny rostly v listopadu o 1,3 % (ČR 2,7%), červencová nezaměstnanost byla sice 7,8% (ČR 2,2%), ale mezi mladými 14 až 24 let byl nezaměstnaný každý pátý (tedy zhruba 109 tisíc mladých bez práce). Na konci roku 2019 měla Jamajka 2,7 mil obyvatel, z čehož polovina byla mladší 30 let. HDP na obyvatele (kupní síla) v roce 2019 20 151 USD, ČR 57 103 USD

Pitchfork: The 50 Best Dancehall Songs of All Time

Pro hip hopovou scénu je Jamajka stále silnějším magnetem a může za to právě dancehall. Ten zde získal rohodující kulturní vliv a stal se živelnou prskající sopkou, před jejíž lávou lze stěží uniknout. Co bylo dříve poznávacím znamením latinskoamerických umělců se rozšířilo na celou urban scénu a postupně spaluje i mainstreamové veličiny šňupající vůni peněz. Tanečnice Beshiu, která byla supervizorkou dokumentu, k tomu v rozhovoru pro redbull.com říká:

Dancehall vytvořil kulturu soundsystémů, soundclashe, toasting aka MCing, dubplates, juggling, mechanismus riddimů, jamajská soundsystémová kultura ovlivnila vznik hip hopu, dubstepu, jungle, d’n’b, grime. Dancehall najdeš i v tvorbě Justina Biebera, Maroon 5, Ne-Yo, Rihanny a dalších pop ikon, stejně tak je v komerčním světě populární i jamajský prototyp krásy – plná postava, široké boky, velký zadek a velká prsa.

(Ostatně Miss World za rok 2019 pochází z Jamajky)

Dokument rozebírá dancehall ve čtyřech kapitolách: music, dance, style a daggering. Zatímco první tři zkoumají obecné znaky a způsob vizuální prezentace, ten čtvrtý se věnuje subžánru, který způsobil poprask v uplynulém desetiletí a potvrzuje tak slova protagonistů o tom, že dancehall se neustále vyvíjí a proměňuje.

2008

Nejsilněji vyznívá druhá kapitola, a to jak samotným sdělením, tak i způsobem zpracování. Zazní, že tanec je o sebevyjádření, což vzápětí potvrzují záběry na tanečníky v akci, ovšem s dodatečně vloženým hudebním podkresem. Zůstává pohyb jako způsob komunikace, sdělení, které je přenositelné napříč kulturami.. Tento postup se tu několikrát zopakuje a jsou to opravdu nejsilnější momenty filmu. Ve tvářích i pohybech tanečníků jsou čitelné emoce. Vedle čiré radosti je to také vztek nebo projev sexuality jako průvodního znaku dancehallu. Útěk z bezvýchodnosti ghett prostřednictvím tance. Na Jamajce vynalezli způsob, jak se porvat s nepřízní osudu bez hořkosti nad údělem. Duchovní uzdravení. To, co proudí ven, je naše duše.

Uznání si zaslouží začlenění kontroverzních témat. Zazní názory žen, které se odmítají smířit s tím, jakou roli v dancehallu zastávají. Popisuje se problém s bělením kůže, jsou slyšet slova o odmítání homosexuality. Displace tak překračuje hranici popisného (v dobrém smyslu slova edukačního) dokumentu a dostává se za oponu, do zákulisí společnosti, ke kořenům a vlivům, z kterých dancehall (ne)vědomě vychází a zároveň je napomáhá šířit dál. Tím Displace nahlíží do otevřených dveří třináctých komnat, aniž by se tam ovšem sám vlamoval. Tvůrci měli jednoznačně štěstí na zpovídající, kteří sami ta témata otevírají a nebojí se o nich mluvit. Z filmu je tak zároveň cítit empatie a důvěra, kterou se podařilo vzájemně nastolit. O to je dokument cennější a o to více stojí nejen za jedno zhlédnutí. Rozdíl mezi mediálním obrazem a realitou Jamajky je totiž stejný jako rozdíl mezi tanečním krokem a tanečním pohybem.

Podívat se na dokument můžete ZDE

2020