Festmánie: Nástin festivalových dějin … 10. část

Festmánie: Nástin festivalových dějin … 10. část

Těžiště festivalového světa se v sedmdesátých letech přesouvá ze Států do Evropy. Jde o důležité desetiletí, během kterého se zde zformovaly základy moderní festivalové kultury. Vzniká řada akcí tvořících i v současnosti páteř letní kulturní nabídky. Rozvíjí se infrastruktura, způsob prezentace, předprodej vstupenek. Jak si ukážeme v tomto pokračování Festmánie, boom nastal hned v prvním roce po zámořském Woodstocku. Bez něj a amerických festivalů konce šedesátých let obecně by vzestup této oblíbené kratochvíle byl pozvolnější a rozhodně ne tak živelný.

KONTRAKULTURA TULIPÁNŮ

Průlet rokem sedmdesát začínáme v Nizozemí, kde se 18. května 1970 sejde deset tisíc návštěvníků na prvním ročníku Pinkpopu. Zakladatel Jan Smeets se inspiroval festivalem v Monterey 1967. V posledních letech se Pinkpop dostává na hranici návštěvnosti šedesáti a více tisíc a je považovaný za nejstarší kontinuálně konaný festival orientovaný na rock a pop na světě. Tohle prvenství ale narušil Covid, protože i letošní ročník se přesouvá na příští červen. Vstupenka na ten první vyšla dnešním přepočtem na něco málo přes euro. Teď jich potřebujete zhruba dvě stě třicet.

V červnu 1970 se za účasti kolem sto padesáti tisíc lidí konal v Anglii The Bath Festival of Blues and Progressive Music, na kterém již byla použita projekce po stranách pódia a pro návštěvníky byly k dispozici stany k pronajmutí. Zahráli si například Pink Floyd, Led Zeppelin, Santana, Steppenwolf. Do průběhu výrazně zasáhlo počasí, které donutilo organizátory změnit program. O akci se hovoří jako o vrcholném podniku hnutí kontrakultury šedesátých let. Další ročník už neproběhl. Ve stejném víkendu hlásí Rotterdam sto tisíc návštěvníků na Holland Pop Festivalu (Stamping Ground & Kralingen Music Festival), který se programově kryl s The Bath Festivalem. I zde vystoupili Santana, Pink Floyd a další. Třicet osm tisíc účastníků zavítalo v srpnu na první ročník nejstaršího finského festivalu Ruisrock (Turku International Pop & Rock Festival), přičemž pořadatelé jich čekali pět tisíc.

LEGENDA V KRUHU TÉMĚŘ RODINNÉM

V Anglii startuje dne 19. 9. 1970 legenda jménem Glastonbury (ještě bez tohoto názvu). Prvního ročníku se účastnilo zhruba 1500 lidí, kteří zaplatili jednu libru jako vstupné zahrnující také mléko zdarma z místní farmy. Prodělek akce činil 1500 liber. Druhý ročník pod názvem Glastonbury Fair už oproti tomu trval pět dní, vstupné bylo dobrovolné a návštěvníku se sešlo na dvanáct tisíc. Třetí ročník proběhl až v roce 1979.

PŮL MEGA POKOŘENO

Veškeré návštěvnické rekordy překonává celosvětově další ročník Isle of Wight. Za celý festival od 26. do 31. 8 se udává 600 000 návštěvníků. Byl to počet, který nikdo nemohl dopředu očekávat, i když se zvýšeným počtem organizátoři počítali a pro třetí ročník se přesunuli na pozemky Afton Farm obklopené kopcem s výhledem přímo na pódium, aniž by ale tento kopec byl součástí areálu. Spousta lidí nakonec sledovalo festival zcela zdarma (vstupenka stála 3 libry), a to i přímo v areálu, neboť se jim podařilo narušit oplocení.

Takto vysoká návštěvnost se projevila nespokojeností místních obyvatel a vyústila v přijetí zákonného opatření nazvaného Isle Of Wight Act, které obsahovalo horní hranici návštěvníků (nerezidentů) počtem 5000. Díky tomuto opatření se další ročník festivalu nekonal a obnoven byl až v roce 2002.

KRÁLOVSTVÍ ZA LED

Spojené státy sice stály v sedmdesátých letech víceméně stranou festivalového dění, ale jejich začátkem tam ještě doznívala vlna vyvolaná Woodstockem. Jen o málo nižší návštěvnost než Isle of Wight, měl například druhý ročník Atlanta International Pop Festival, který se konal o měsíc dříve, v červenci 1970. Akci poznamenalo horké počasí. Teploty dosahovaly 40 stupňů. Dle vzpomínek přímého účastníka se nedostávalo vody a z ledu se stalo luxusní zboží, kdy 5 kostek stálo dolar (bochník chleba se v té době prodával za 25 centů, vstupenka na celý festival stála 14 dolarů). Brigádníci nicméně rozdávali zdarma slané tablety, klobouky a opalovací krém.

KUPTE LÍSTKY ZADARMO

O měsíc později zavítalo na dvě stě tisíc návštěvníků k jezeru Goose do Jackson County ve státu Michigan na Goose Lake International Music Festival. Naopak velmi malou návštěvnost svého prvního ročníku zaznamenal New Orleans Jazz and Heritage Festival, který se stal legendou až v následujících letech. V dubnu 1970 si však lístek za 3 dolary koupilo pouze 350 lidí. Nejvyšší počet návštěvníků měl festival v roce 2001, a to 650 000 lidí během sedmi dní konání.

Na jen o málo nižší číslo se však už v roce 1973 dostal ve spojených státech festival The Summer Jam konaný 28. 7. na závodním okruhu ve Watkins Glen (uvádí se počet 600 000 návštěvníků při 150 000 prodaných lístcích!), který se tak spolu s Isle of Wight stal vůbec nejnavštěvovanějším festivalem celých sedmdesátých let. V průběhu The Summer Jam však vystoupily pouze tři kapely a je tedy otázkou, nakolik může být tato akce považována za festival v dnešním slova smyslu.

 

titulní fotografie je z druhého ročníku Glastonbury 1971 (zdroj)

PŘEDCHOZÍ DÍLY FESTMÁNIE