Festmánie: Nástin festivalových dějin … 5. část

Festmánie: Nástin festivalových dějin … 5. část

KLOKANI A RODODENDRONY

Dostali jsme se na počátek dvacátého století. Zatímco v jeho prvních letech stále ještě převládaly festivaly a přehlídky zaměřené na klasickou hudbu, postupně se prosazoval další velký žánr, jazz. Přestože jsou jeho počátky spjaty především s USA (New Orleans, Chicago) první festival jazzové hudby se konal na jiném kontinentu. A nebyla jím Evropa, ačkoliv francouzský Nice Jazz Festival si toto prvenství vepsal do své oficiální prezentace, ale Austrálie. Konkrétním místem konání festivalu bylo Sydney, kde v Globe Theatre probíhal již v roce 1919 Jazz Week.

O devět let později a tentokrát opravdu v USA se začíná psát historie jiného festivalu. Jeho vznik kopíruje řady jiných případů, kdy se z přidružené části velké slavnosti osamostatnila hudební část. V týdnu od 4. do 9. června 1928 se v Asheville v Severní Karolíně konal Rhododendron Festival, který navštívilo až 20 000 lidí , aby se z něj v roce 1930 oddělil Mountain Dance and Folk Festival probíhající dodnes, čímž je nejdéle kontinuálně konaným folkovým festivalem v USA.

SESTRY V AKCI

Ve třicátých letech ještě stihne proběhnout několik ročníků Annual Festival of Music and Poetry (1932-1938) ve venkovské rezidenci Gregynogu rozprostírající se na 750 akrech pozemku ve středním Walesu. Tento festival je zajímavý svou koncepcí a vznikem. Konal se na popud mecenášek umění sester Daviesových, účastnil se ho například George Bernard Shaw a přehrávány byly nová díla od význačných skladatelů své doby (např. Walford Davies, Adrian Boult).

U Annual Festival of Music and Poetry jsme tedy svědkem festivalu, který je pořádán a financován soukromými osobami, a to nikoliv ve městě, ale v odlehlé části venkova. Účast byla pravděpodobně na pozvání a vzhledem k pověsti sester Daviesových v uměleckých kruzích se jednalo o prestižní záležitost.

U KONÍ NA FARMĚ

Venkovské prostředí, a především prostředí farem, hraje v historii zámořských festivalů velkou roli. Jedním z prvních, který využívá prostory koňské farmy, je Berkshire Symphonic Festival. V prostoru jinak sloužícím jako předváděcí výběh pro koně je umístěno hlediště pro 2 000 sedících diváků. Program odehraje mj. 65 členů New York Symphony Orchestra po tři večery 23., 25., 26. 8. 1934 s celkovou uváděnou návštěvností 5 000 diváků.

Berkshire Symphonic Festival
 

FESTIVAL / NEFESTIVAL

Také ve čtyřicátých letech Austrálie dál jede na vlně jazzu. V Melbourne se v týdnu od 26. do 31. 12. 1946 koná The Australian Jazz Convention, na kterém se střetli profesionální i amatérští muzikanti v rámci jam sessions, což je koncept, který trvá dodnes. Podle oficiálních internetových stránek je The Australian Jazz Convention nejdéle kontinuálně probíhajícím jazzovým festivalem na světě. Oproti tomu stránky Jazz In Australia přímo uvádí, že se o festival nejedná.

Nicméně, vzhledem k tomu, že jde o pravidelně opakující se několikadenní akci, na které vystupují představitelé jednoho hudebního žánru („Our aim is to promote Jazz of all styles ranging from Trad to Mainstream“ ), domnívám se, že naplňuje znaky festivalu, a proto je zařazena i do tohoto historického přehledu. Tento spor navíc dobře ilustruje neshody v názvosloví, které mohou probíhat oběma směry. Ne každá akce, která obsahuje ve svém názvu slovo festival, jím musí být, stejně jako jím může být akce, která slovo festival ve svém názvu nemá.

PRVNÍ MAJOR

Rok 1947 nás vrací zpátky do Evropy. V Llangollenu v severovýchodním Walesu proběhl v červnu první ročník festivalu pěveckých sborů International Eisteddfod. Ve stejném roce zahajuje svou tradici Holland festival, který dodnes patří mezi největší evropské přehlídky performativního umění. O pár měsíců později, od 22. do 28. února 1948, se ve Francii koná již zmíněný Nice Jazz Festival považovaný za první opravdu mezinárodní festival kategorie major.

Jeho prostřednictvím se do Evropy vrací Louis Armstrong (poprvé zde byl v roce 1933), což, jak odkrývá ve své knize „Music was not Enough“ americký saxofonista a kapelník Bob Wilber, bylo jedním z cílů pořadatelské asociace Hot Clubs of France. Tím dalším bylo pokusit se vytvořit stejně úspěšný podnik, jakým se stal Filmový Festival v Cannes započatý o dva roky dříve. K jeho naplnění ale dlouhou dobu nedocházelo, neboť další ročník festivalu se v Nice uskutečnil až v roce 1971. Zajímavostí je, že se část programu v roce 1948 odehrávala také v budově opery.

PŘEDCHOZÍ DÍLY FESTMÁNIE