Festmánie: První český hudební festival 2. část

Festmánie: První český hudební festival 2. část

BESEDA SE BOUŘÍ

V průběhu března 1903 se do příprav festivalu postavila zásadní překážka. Vedení Umělecké besedy se sešlo na mimořádném zasedání, aby konstatovalo, že nebude svým jménem akci zaštitovat. Důvodem byl nejistý ekonomický výsledek. Stanovy Umělecké besedy umožňovaly krytí schodku pouze do výše 1 000 K. Dosavadní nákladnost přípravných akcí ale signalizovala schodek vyšší. Hudební odbor nabídl, že veškeré riziko vezme na sebe a od Umělecké besedy ji postačí pouze slovní podpora. Ze strany vedení ale padlo rozhodnutí, že Hudební odbor se na přípravách nadále podílet nebude, neboť přestal zvládat své běžné povinnosti. Interní rozmíška se dostala na veřejnost. Noviny ji podaly jako konec festivalu a přidaly spekulaci, že za rozhodnutím Umělecké besedy byl i nežádoucí vliv průmyslového výrobce hudebních nástrojů Mojmíra Urbánka. Celá situace vyvolala uvnitř Umělecké besedy velkou nevraživost.

Na zprávy v tisku zareagovali organizátoři prohlášením hned v několika novinách zároveň. Vyvrátili spekulace o konci festivalu a potvrdili, že přípravy pokračují a nadále platí původně oznámený termín od 28. do 30. června. Přípravný výbor ale došel změn. Za organizaci od této chvíle oficiálně odpovídal Autonomní výbor festivalu, který byl ustanovený dne 20. 3. 1903. Jako první byl v seznamu členů výboru pod zmíněným prohlášením uveden skladatel Antonín Dvořák, jehož dílo se mělo stát stěžejním dramaturgickým bodem festivalu. Ten už byl nadále prezentován jako První český hudební festival.

ODKLAD A ODKLAD

Další drama s poněkud nečekaným vyústěním se odehrálo pouhý měsíc před začátkem akce. Při poradě nad pokračujícími přípravami se ukázalo, že na nazkoušení programu bude potřeba více času. Účast navíc odřekl orchestr Národního divadla a Česká filharmonie té doby kolísala v pochybách o svém bytí či nebytí. Výbor se rozhodl festival odložit. Zároveň vyzval tiskem hudebníky, aby se přihlásili k účasti a nácviku programu.

K odkladu ale mohla také přispět stoupající nákladovost a nedostatečné finanční krytí akce. Jak totiž ve svých vzpomínkách na festival uvedl činovník Pěvecké obce československé (POČ) Jaroslav Tureček, na jedné ze schůzí přípravného výboru se řešilo, zda festival s ohledem na rostoucí dluhy neuspořádat v okleštěné verzi. Proti tomu se ale měl postavit nově zvolený starosta POČ a říšský poslanec Václav Sehnal, jehož volba ale proběhla teprve 21. června 1903, tedy týden před původním termínem.

Nový podzimní termín festivalu odpovídal svatováclavským slavnostem. Jak se ale záhy ukázalo, pěveckým spolkům nevyhovoval. Přes léto se nescházely, a protože činnost obnovovaly až v září, nestihly by secvičit svou část programu. Pořádání se tedy opět odsunulo. Tentokrát na Velikonoce následujícího roku, a to z toho důvodu, aby se datem kryl se sjezdem Ústřední Jednoty zpěváckých spolků československých. Všichni důležití protagonisté souhlasili. Z programu však pro zaneprázdněnost vypadla Ema Destinová, a nakonec se na festivalu nebude moci osobně objevit ani jeho hlavní hvězda, Antonín Dvořák.

VÝZVA PRO GRAFIKY I ARCHITEKTY

Zbývající čas do začátku festivalu se využil mj. na vypsání veřejné soutěže o podobu oficiálního plakátu akce. Stalo se tak 26. prosince 1903 a účastníci konkursu dostali 14 dní na předložení návrhu. Mezitím je po Praze i venkovu distribuován plakát prozatímní. Také v tomto případě však došlo k několika posunům. Až v únoru informují Národní listy, že se sešlo pět návrhů, ale žádný nebyl vybrán. O měsíc později se oznámení o vítězi přeci jenom objeví. Konečná verze plakátu byla vyvěšena v neděli 20. března, dva týdny před zahájením. Vítězný secesní návrh dodal akademický malíř a grafik Vladimír Županský. Zakomponoval do něj ženu opírající se o loutnu a dívku s taktovkou a notami pod paží.

Ještě v pátek před vyvěšením plakátů schválila kolaudační komise tribuny. Nejednalo se o pouhou formalitu. Vzhledem k očekávanému počtu účinkujících i diváků se jejich bezpečnosti věnovala mimořádná pozornost. Ostatně velkorysé vnitřní uspořádání pravého křídla Průmyslového paláce byla jednou z atrakcí celého festivalu.

Tým architekta Schaffera stál před nesnadným úkolem. Původním účelem stavby nebylo pořádání koncertů. Musel si tedy poradit především s akustikou, neboť četná okna vracela zvuk zpět v ozvěnách. Bylo také nutné schovat některé konstrukční prvky. O řešení se postarali tesaři, ale také dekoratéři pod vedením architekta Klenka. Obvod prostoru pokryly četné závěsy, baldachýny a girlandy. Nad lodžiemi se klenuly markýzy. Prim hrála kombinace krémové a zelené barvy. Celkové náklady vyčíslil Architektonický obzor na 19 840 korun. … pokračování 8.4. ve 20:00

Festmánie: První český hudební festival 1. část