Festmánie: První český hudební festival 3. část

Festmánie: První český hudební festival 3. část

RVAČKA O LÍSTKY

S blížícím se datem festivalu se zvýšila frekvence zpráv v tisku. To dokazuje, jak důležitou roli akce sehrávala v tehdejším celospolečenském ovzduší, kdy se do ní promítaly snahy po emancipaci nejen české kultury ale celého národa. Vedle již uvedených informací se tak mohli čtenáři dozvědět, že pražské zastupitelstvo schválilo subvenci 10 000 korun, objevila se dokonce technická specifikace varhan (včetně rozpisu jednotlivých píšťal), které speciálně pro festival postavila firma Em. S. Petr. Zveřejněny byly také informace o ohlasu ze zahraničí. Podporu festivalu vyjádřily například Chorvatské, Slovinské i Americké pěvecké spolky. Nechyběly ani podrobnosti k programu a prodeji vstupenek.

Informace k lístkům zveřejněná Národními listy dne 23. 3. 1904
 

DVOŘÁK: FESTIVALOVÁ SUPERSTAR

Stěžejní program třídenní akce tvořila díla Dvořáka, Smetany, Bendla a Fibicha. První den byl věnovaný oratoriu, druhý symfonickým a sborovým skladbám, třetí melodramatu a české písni. Doprovodný program obsahoval koncerty pěveckých sborů i výstavy firem vyrábějícím hudební nástroje včetně klavírů Petrof.

Zahajovacím dílem bylo oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka, na jehož velkolepém provedení se podílel více jak tisícihlavý pěvecký sbor (přesný počet kolísá dle zdroje od 1 200 až po 1 800) a Česká filharmonie byla pro tento účel rozšířena na 150 muzikantů. Svatá Ludmila nebyla vybraná náhodně. Antonín Dvořák ji napsal pro anglický hudební festival v Leedsu, kde ji sám dne 15. 10. 1886 dirigoval.

Antonína Dvořáka lze obecně považovat za náš největší vývozní festivalový artikl konce devatenáctého století. Jeho popularitu v Anglii odstartovalo v roce 1883 provedení díla Stabat Mater, které se hned následující rok objevilo jako součást festivalového programu ve Worcesteru. Pro festival v Birminghamu (1885) pak složil kantátu na báseň Karla Jaromíra Erbena Svatební košile.

Přestože se První český hudební festival koncipoval především jako pocta Dvořákovu dílu a sám Dvořák byl součástí přípravného výboru, festivalu se již pro nemoc zúčastnit nemohl a necelý měsíc po jeho skončení (1. 5. 1904) umírá.

Program festivalu zveřejněný časopisem Dalibor
 

A ZASE TY POČTY!

Do návštěvnosti festivalu výrazně promluvilo nepříznivé počasí, které zasáhlo hlavně venkovní program. Hudební časopis Dalibor ji okomentoval následovně: Úspěchu, kterým slavnosti festivalové provázeny byly, vadilo poněkud jen počasí dosti nepříznivé a studené. Tím také způsobeno, že návštěva výstaviště nebyla taková, jak by si bylo přáti. Produkce koncertní naproti tomu navštíveny byly velkolepě a odhadují se počtem 7-8000 návštěvníků. I tady ale záleží na zdroji. Některý tento počet uvedl za všechny tři dny, některý za jeden. Oproti tomu Architektonický obzor přinesl hodně odlišné a překvapivě určité číslo. Dle tohoto časopisu byl nejvíce navštívený první koncert, který si vyslechlo 3 675 diváků.

Z hlediska ekonomického výsledku festivalu se hned po ukončení objevila v revue Rozhledy poznámka o nákladných slavnostech s deficitem. Oproti tomu Národní listy přinášejí rok po konání podrobnou finanční analýzu, ve které se uvádí výše příjmů 62 274,33 K. a výše výdajů 60 063,30 K, přičemž příjem ze vstupného tvořil více než polovinu celkové částky na straně příjmů. Pro připomenutí, původní rozpočet počítal s výdaji 30 000 K.

LE MEILLEUR FESTIVAL DU MONDE

Převážně kladné hodnocení Prvního českého hudebního festivalu poznamenala snad jen výtka směrem k absenci zahraničních delegací (mimo francouzské) a z něj pramenícího nezájmu zahraničního tisku. Byl to ale jen ojedinělý povzdech, který pramenil spíše z hrdosti nad výsledkem a kvalitou ryze české produkce jako součásti boje za národní uvědomění. Na druhou stranu, již v průběhu března noviny otiskovaly oznámení o omluvných listech ze zahraničí reagující na pozvání na festival. Jeden z možných důvodů přinesla v pofestivalovém vydání Moravská orlice, která se pozastavila nad tím, že všechny zvací dopisy byly psané francouzsky, a to i v případě německy mluvících zemí.

Na skutečně velké zahraniční uznání na festivalovém poli jsme si tak museli počkat dalších dvacet let. Zasloužil se o něj Mezinárodní hudební festival v Praze (1924), na kterém měla premiéru Mahlerova desátá symfonie, doprovodným programem byla přehlídka děl Bedřicha Smetany a mezi návštěvníky se objevil také francouzský spisovatel Romain Rolland. A v tisku se objevil titulek Praha – kulturní křižovatka Evropy. To už je ale jiný příběh, na který rovněž v našem seriálu dojde řada. Následující nedělní díl se však zaměří na free festivaly.

 

Festmánie: První český hudební festival 1. část

Festmánie: První český hudební festival 2. část