Haager - New ... 55%

Haager – New … 55%

Ani slibná plejáda hostů nezajistila, aby vzniklo něco víc než jen průměrně splněné zadání o hudebním publicistovi, který přešel na druhou stranu. Dobrá zpráva je, že nejde o průšvih. Jen se zkrátka nepodařilo do skladeb dostat element, který by je vytrhl z pevné vazby soukromého památníku. Z jednotlivých zápisů lze vyčíst, co má jejich autor rád. Že zručně zvládá dát po formální stránce do kupy písničku a ve chvíli, kdy se jí podaří zaranžovat jako narativní příběh, dostaví se dokonce lehce nadprůměrný zážitek (např. “Drowning” s Jiřím Burianem), ale v momentě, kdy v rovině instrumentálních předělů hraje bez pomocí hostů, vkrádá se do poslechu touha ty mezery vyplnit ještě další činností. A bohužel, čím blíže k závěru, tím víc se ta touha nenechá omezovat ani přidaným hlasem. Měřeno doprovodnou akcí poslední třetina by se zvládla i s vysavačem.

Tomáš Haager by měl zkusit napsat muzikál, což nemyslím nijak pejorativně. Například písnička “Back to Sleep Again” je včetně přesného vokálního výrazu (Adrian T. Bell) jasnou muzikálovou árií. A intermezza jsou jako dělaná pro přestavbu pódia s taneční vložkou. Léta jsem na žádném nebyl, naposledy to tuším byli “Pornohvězdy”, ale pokud by se Tomáš Haager uvolil a dostal do týmu Petra Kolečka, zašel bych. Na “New” jako by se Haager příliš nechal svázat svými vzory, muzikou, kterou poslouchá. Nedává všanc svou autorskou osobnost. Není vlastně jasné, jestli chce a má prostřednictvím hudby co říct. Výsledkem je nevýrazný a až příliš opatrný debut s několika málo světlými momenty, které však svou kvalitou stačí k povzbuzení naděje, že s dalším albem by přece jenom mohlo být líp.

 

Haager – New … nákup