Hyny Life: Vlastními slovy

Hyny Life: Vlastními slovy

Prostor věnovaný na Kultmixu.cz albu Hyny Life by se mohl zdát překvapivý, neboť recenze neskončila stoprocentním výsledkem. Tohle je ale daleko spíše o pocitu. O pocitu, že jde o sebevědomou (ale nikoliv sebestřednou) zpověď člověka, který našel odvahu projevit svou hudební osobitost. Bez přetvářek, bez vypočítavosti. A potvrdily mi to nejen odpovědi na otázky v rozhovoru, ale také tento až nezvykle otevřený a intimní vhled do tvůrčího procesu vzniku nahrávky. Silní autoři by měli být slyšet. Ten prostor jsem poskytl rád a rozhodně ne naposledy. (Petr Balada)

1. Nightwatch
Skladba, kterou jsem napsal asi tak před 3 lety. Od té doby mi někde v počítači ležel snippet, který mi čas od času připomněl, že jeho chvíle jednou přijde. A nakonec taky přišla. Je to song, který pro mě symbolizuje svobodu, kterou cítím vždy, když přijde noc a já jsem sám venku, jen se svou hlavou a hvězdnou oblohou (ať už s jointem nebo bez něj). Když jsem ho jako jeden z prvních tracků na Hyny Life nahrál, venku byl první sníh. Pouštěl jsem si ho na repeat, vyšel ven a hodiny pozoroval hvězdy. Nikdy na ten pocit nezapomenu.

2. Underwater
Underwater má pro mě tajemný nádech. V beatu jsem jako sample použil poslední ambientní část tracku „5% TINT“ od Travise Scotta. Lyrics jsou o tom, jaký mám přístup k hudbě a jak jsem za posledních pár let našel v životě něco, co jsem celou dobu hledal. Ergo, evoluce. A ta se podle našich vědeckých domněnek odehrála tak, že jsme kdysi z hlubin vystoupili na souš.

3. Vesturland
Vesturland je západní region Islandu, kde jsem minulý rok strávil semestr na tamní univerzitě. Tou dobou jsem sem tam poslouchal akustickou kytaru. Jedna ze skladeb, která mě hluboce oslovila, byla Song for Wermland od Rasmuse Jenzena. Okamžitě jsem věděl, že to bude parádní sample. V těch dnech jsem se zrovna potýkal se zánětem dutin, takže jsem ve slušných bolestech ležel doma a hledal způsoby, jak se nezbláznit. To jediné, co bylo nakonec schopné plně odvést mou pozornost někam jinam a ulevit mi, bylo dělání tohoto beatu, ze kterého nakonec vznikl dost osobitý track.

4. Role Model
Často jsem ve svým textech zcela otevřený a snažím se věci říkat narovinu, nehledě na to, o co se jedná. Párkrát jsem zažil momenty, ve kterých jsem uviděl v co se svět promění, když dáme své ego stranou. Těžko se to popisuje, byly to ale zážitky, které mi změnily život. Od té doby se snažím tomuto mentálnímu stavu přiblížit. Ne vždy se to však daří a já mám sklony se vinit z toho, že žiji s maskou na obličeji. Taková frustrace ve mně probudila energii, kterou jsem otiskl do Role Model.

5. Little Dreamer
Spousta lidí určitě okamžitě poznala, kde jsem vzal sample – Dubai Shit od Huncho Jack. Little Dreamer je pro mě track, kde jsem popustil uzdu mojí potřebě rapovat a ukázal, co ve mně je. Zároveň i to, že mě netrápí fakt, že to u nás s angličtinou možná nikdy nikam nedotáhnu. Mám svůj malý osobní sen a jsem na něj hrdý. Když jsem ve správném rozpoložení a pustím si tenhle track, vezme mě na cestu po galaxii. Technicky se jedná o jeden z nejpovedenějších tracků, co jsem kdy nahrál. Brzy na něj bude parádní videoklip.

6. Rooftops
Rapové trio Cunninlynguists bylo tou největší inspirací, které se mi v hudbě během dospívání dostalo. Většinu jejich alb bych zarapoval slovo od slova. Někdy před rokem jsem se rozhodl, že chci, aby byl jednou Deacon the Villain jako host na mém tracku. Když jsem nahrál Rooftops, věděl jsem, že se bude ze všech skladeb na albu hodit nejvíc právě sem. Když jsem mu napsal přes Instagram a poslal track k poslechu, ozval se druhý den s tím, že do toho jde a že ho to neskutečně baví. Ten den jsem zažil vrchol mé prozatímní „hudební kariéry“. Doteď mám problém tomu věřit.

7. High Hopes
V tracku High Hopes rozvádím zkušenosti, které mi změnily život. Začalo to rozchodem s holkou, která byla moje soulmate. To jediné, čemu jsem v životě opravdu věřil. Taková ztráta mě přiměla se čehosi v sobě vzdát a nečekaně přinesla nový svět, který byl opravdovější než předtím. Dodnes jsem vděčný za to, jak se to všechno odehrálo. Nebýt těchto zkušeností, možná bych celý život prožil v iluzích. V těch sice žiji i teď, vždy ale pamatuji na to, že vykoupení je mnohem blíž, než si myslíme. I tak pro mě zní ten beat. Jako procházet nebeskou bránou. Vyvolává ve mně pokoru.

8. Saturated
V obdobném stavu lehkosti jsem napsal i Saturated. Celé to byl jeden intenzivní proud emocí a myšlenek. Jako kdybych se všemi těmi bary snažil popsat, na čem skutečně záleží a už neměl chuť chodit kolem horké kaše, jako jsme celý život tak poslušně zvyklí. Takové momenty mě duševně naplňují a jsou důvodem, proč tvořím. Ryzí inspirace a odhodlanost. Ruku v ruce s tím šel i beat, na který jsem track původně napsal. Pound Cake by Drake. Ten jsem ale z pochopitelných důvodů nemohl na mé desce použít.

9. All Out
All Out je zábava. Energie. Skill. Dovedu držet krok s moderním soundem, i tak ale vždy napíšu text, který má hlavu a patu. Proč musí být rap buď zpátečnický nebo znít trendy, s textem o ničem? Já se snažím ukázat, že to tak být nemusí. Jako kdyby někdo raperům zakázal dělat moderní tracky s kvalitními lyrics. Dle mého názoru v rapu existuje obrovský tvůrčí prostor, který zatím skoro nikdo nevyužívá. Obzvlášť pak u nás.

10. Magic Hour
Kdyby existoval způsob, jak přeložit barvu nebe po západu slunce do hudby, znělo by to jako Magic Hour (odtud i jméno tracku). Hodina ve dni, kterou mám ze všeho nejradši. Chvíle, kdy se láme den a noc a všechno se zdá být možné. I to, že se ještě jednou setkám s mojí první láskou a ukážu jí, jak by mohl život vypadat, kdybychom vzali osud do vlastních rukou a osvobodili se od strachu, který každodenně sužuje naše životy.

11. Take Me Home
Take Me Home je pro mě jedna z nejsilnějších skladeb z celého alba. Jako sample jsem použil soundtrack k filmu Interstellar, mému oblíbenému snímku. Jak zvukem, tak textem mě přivádí do stavu odevzdání. Octnul jsem se v bodě, kdy už jsem nechtěl dál bojovat, neměl sílu dál nosit masku. Cítím se, jako kdybych během této skladby padnul na kolena, vzdal se a v pláči nechal, aby se stalo to, co se má stát. Je to nesmírně osvobozující pocit. Při psaní první sloky jsem se rozbrečel jako malý kluk, potom i několikrát během poslechu hotové skladby (a to pro mě není úplným zvykem). Slova nikdy nebudou dost na to popsat takové zážitky. Beyond grateful.

12. The Message
Moment usmíření a katarze. Drama končí, herci se uklání na jevišti, diváci tleskají. Vše je dokonáno a člověk přemítá nad tím, co všechno mu hra přinesla. Není kam spěchat. Odchází s klidem na duši a úsměvem domů. A i když se jednalo jen o představení, sám se cítí, jako by byl o něco víc sám sebou.