Jak se When We Collide pokoušeli v Praze o busking

Jak se When We Collide pokoušeli v Praze o busking

Jedna z mých nejoblíbenějších vzpomínek vůbec se vztahuje k pozdně nočnímu Karlovu mostu, na kterém jsem se před mnoha lety ocitl s kamarády. Díky hodně pokročilé hodině byl tenkrát téměř liduprázdný. Jen kousek od Malostranské mostecké věže postávala prořídlá skupinka s kytaristou uprostřed.  Pokoušeli jsme se ho přesvědčit, jestli by nám svůj nástroj nepůjčil. Pochopitelně se ošíval, ale nakonec svolil a my si tak na pár minut vyzkoušeli, co obnáší busking.

Podobný nápad měla i tuzemská kapela When We Collide. Jen jeho realizace probíhala za dne a na jiném místě Prahy. A samozřejmě za mnohem více regulacemi svázaných podmínek, neboť na penězi neoplývající kumštýře si duchem slabý majestát magistrátu vždy došlápne spíše než na taxikáře či prodavače nevkusu, kteří by mu mohli ulomit podpatek, což nemůže připustit, neboť by pak neměl čím drtit sochy v očekávání z(Z)latých vajec.

Obsah reportáže z celé akce, která se objevila na facebookovém profilu souboru, je v popisu snahy získat informace typickou ukázkou (nejen) pražské kafkárny a v postavě právníka pak potvrzením povedené inkluze bolševického myšlení do arogantní kultury kapitalismu. V přeneseném zobecnění tohoto střetu lze za toho, kdo rukou zatlumuje struny u krku kytary, dosadit v podstatě jakéhokoliv regulátora, který potřebuje klid na práci, protože (na úkor jiných) maká na příjmech svých.

PS: Autorské ilustrační fotografie k článku byly pořízeny na hlavních třídách Kodaně a Amsterdamu.