Jana Lota - Do světla ... 50%

Jana Lota – Do světla … 50%

Projekt RUDOHOŘÍM je osobní zpovědí autorky o dětství, které trávila s rodinou v Krušných horách. Opěvuje tamější charakteristickou přírodu a zachází do pohádkové představivosti, která inklinuje právě k čistotě duše dítěte.

První část projektu – tedy album DO SVĚTLA vyjde v říjnu 2016 na labelu 100PROmotion. Album obsahuje 7 skladeb, které dohromady tvoří časovou linii 12ti hodinové cesty Rudohořím, počínaje pozdním odpolednem, konče poslední hodinou noční před rozbřeskem. (PROMO)

O celém projektu se mnohem lépe čte, než se poslouchá. “Do světla” je totiž velké nabobtnalé nic omotané pentličkou vábivých slov. Pokud jste však příznivci alba “Na Radosti”, novinka od Jany Loty vám velmi dobře pomůže přežít nedočkavost na další nálož vesnického romantismu Anety Langerové. Nevím, jestli nezačínám být až příliš alergický na přírodní lyrismus, ke kterému se nyní obě dámy snad v záměrné nechtěnosti reflektovat skutečný svět uchýlili, ale například zde nedávno recenzovaná Iva Marešová dokázala, že i bez patetických slov a nabobtnalých hudebních aranží lze nabídnout solidně zpracovaná úniková pop témata a ještě v nich být dostatečně osobitým umělcem.

Odhlédnuto od textařských bublin typu Poslední světlo dopadá na zemi s myšlenkou nebloudit pod křídly sov (“Jeřabina”) musím a hlavně chci album “Do světla” pozitivně ohodnotit po technické stránce. Díky bohatému plnému zvuku a mixu, který všechna ta kouzelná hudební zákoutí udržel pohromadě, není těch třicet poslechových minut tak úplně promarněným časem.

Krušné hory jsou aktuálně v kurzu, stejně jako byly Jeseníky či Beskydy. Fakt, že v tomto konkrétním případě vlastně ani nelze geografickou polohu v písničkách odhalit (snad jen s čestnou výjimkou již zmíněné písničky “Jeřabina”), je jen dalším dílkem do skládačky repertoárové bezradnosti, která české zpěvačky žene vstříc pseudointelektuálním krajinám dětství a vesnic v jejich podání ještě víc vybydlenými než bývají podobně oblíbené Sudety. Obsah je válcován emocemi, které jsou dodávány předem, aby posluchač nebyl na pochybách. Historky dávkované v dostatečném předstihu před vydáním nahrávky, návod k poslechu v podobě doprovodných textů, angažmá tklivých houslí či melancholického kontrabasu. Desky, do kterých je možné se schovat před realitou stejně jako do nekonečných nebo normalizačních seriálů. Hlavně žádná hluboká poselství, jinotaje, kakofonie, zrychlený beat. Česká krajina je naším bohatstvím a záhubou zároveň.