Každý sudý se ošetří sám

Každý sudý se ošetří sám

Mám témata, která mě spolehlivě vytáčí. Jedním z nich je zdravotnictví. Včera ráno jsem si vyslechl historku, kterak v Pardubické nemocnici zavedli něco jako rychlostní intervaly na ošetření pacienta. Má známá se dostavila na převaz. V čekárně spousta lidí, z čehož si vyvodila, že to má na celé dopoledne. Jaké však bylo její překvapení, když téměř do půl hodiny byla na řadě. Kvalita péče? Jednou z rychle ošetřených byla i dívka s úrazem nohy. Když se objevila zpátky v čekárně, měla na ní sice nový obvaz, ale už plně prosáklý krví, která si hledala cestu ven. Vyděšení pacienti ji bezmála dostrkali zpátky do ordinace, neboť jim to nepřipadalo normální. Pacientům možná ne, doktorovi ano; vy už jste byla ošetřena, další prosím.

Arogance na jedné straně a bezmoc na druhé. Pacient se chce zbavit nemoci či bolesti, doktor se chce zbavit pacienta. To pacient chce pomoc, ne doktor či sestra, a tak se podle toho k němu chovají. Pohled z druhé strany, od kamaráda doktora, s kterým o tom občas diskutuji, zní možná racionálně, ale rozhodně nemůže být důvodem, proč se to děje. Služby, přesčasy, málo peněz, málo personálu, vyčerpání. Následně se dostane k tomu, jak lidi otravujou s banalitama a systém zneužívají. Jenomže, jak poznáte banalitu, pokud nemáte lékařské vzdělání? No, možná tím, že za ni nejste ochotni dát třicet korun, jenomže kolikrát se již řešil případ, kdy to byl právě doktor, který nad onou banalitou mávl rukou a výsledkem byla smrt pacienta? Pokud už dojde k odhalení nešvarů bílého pláště, je to podáno jako selhání jednotlivce. Nějak se nám tu ti jednotlivci však začínají množit. Co až dosáhnou většiny?

Hippokratova přísaha obsahuje následující: Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Doba je jinde, ve většině případů musí paradoxně nemocný za zdravým a zdá se, že někteří doktoři si k tomu přizpůsobili i výklad uvedené věty, kdy její plnění požadují po nemocném. Je ale možné se proti aroganci typu, já studoval iks let a vy mě chcete učit léčit, účinně bránit? Těžko, a proto mě to tak vytáčí. Jedná se totiž o aroganci zbabělou, která má blízko k blbosti a té vzdorovat je skutečně obtížné. Pokud mám horečku a bolesti, chci v prvé řadě pomoci. V takovém stavu navíc většina z nás nemá sílu se vzepřít. Když je mi lépe, jsem za to rád a zážitek z ordinace budiž zapomenut, navíc nejspíše nejsem nemocný naposledy.

Když si rozebereme typickou odborářskou větu o výši mezd jako přímé úměře ke kvalitě péče, není to v podstatě přiznání k vydírání? Doktor či sestra s přezíravým chováním se po přidání změní? Takže to celou dobu na nás jenom hráli? A další věc, jak je možné, že se schválil zákon o EET a přitom stále nebyl schválen zákon o povinném vedení elektronické zdravotnické dokumentace? Jak je možné, že se nebral ohled i na ty nejmenší obchody, a přitom se neustále ustupuje nářkům doktorů, kteří na něco takového údajně nemají čas ani prostředky? Fajn, zrovna na tuhle otázku bych odpověď měl, z elektronického zdravotnictví by totiž finančně neprofitovali doktoři ani stát, jen by to pomohlo pacientům a zachránilo pár životů. Jak říkám, zdravotnictví mě dokáže vytočit.