Kill The Dandies! - Ron Ron Ron ... 80%

Kill The Dandies! – Ron Ron Ron … 80%

Kdyby čirou náhodou hledal Quentin Tarantino v Česku soundtrack pro svůj nový film, mělo by se mu podstrčit právě tohle album. “Ron Ron Ron” je trefným dozvukem časů psychedelických šedesátek a navíc ji má na svědomí kapela, která má ve svém středu femme fatale.  Když La Petite Sonja začne ve skladbě “Chocolate” zpívat, člověk se až začne červenat. A teď si k tomu jejímu Hey, what do you want? / Do you like chocolate with hazelnuts? / or … rather without nuts? představte obrázky od Tarantina … A mohl by si vybrat lepší závěrečnou píseň podkreslující hrdinu překračujícího postřílené obyvatele města, z kterého se snaží zachránit svou nevěstku, než “Night City Heat Speed”? Těžko. Kill The Dandies! jsou na novince s impozantním majestátním zvukem stylově přesní. Hlídají si výraz, který nahrává vnímání alba jako konceptuální záležitosti přesahující hudební událost. Dokonale zvládnutý mix otrávené laxnosti a teatrálního snobství. Přitažlivá dekadentní póza. Hra, které nelze zpočátku nepodlehnout, ale také hra podléhající po čase určitému stereotypu. Forma na “Ron Ron Ron” zkrátka vítězí nad obsahem (což se stává i Tarantinovi). Ale zase se to vítězství alespoň dobře poslouchá.