Kniha roku 2019: Hlasité bum!

Kniha roku 2019: Hlasité bum!

Před nedávnem jsem tu komentoval anketu Lidových novin Kniha roku. Stejný titul udělují i Literární noviny, které si však vystačí s úsudkem vlastní redakce. Nicméně výsledek je stejně matoucí jako v prvním případě, a tak se dopouštím komentáře číslo dvě. 

Kdo ještě nezaznamenal, Kniha roku 2019 dle Literárních novin je nové vydání spisu Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Důvod? 30 x 38 x 4, což je titulek článku, který volbu doprovází. Jde o rozměry obalu publikace.

Šéfredaktor periodika pak v obhajobě přiznává, že o text tu doopravdy nejde: Nejpádnějším důvodem vyzdvihnutí edice nebyl klasický text, protože to by bylo nošením dříví do lesa, píše přímo. Tím důvodem má být odvaha nakladatele a doprovodné ilustrace, nad kterými jejich autor strávil sedm let.

Odvahu v tomto případě považuji za zástupný a velice sporný důvod. Labyrint světa a ráj srdce opatřený vyzývavým výtvarným obalem má rozhodně větší komerční potenciál než prvotina neznámého autora. Když už tedy chce redakce Literárních novin udělovat cenu za odvahu, měli by ji dostat především ti, kdo ještě pořád dávají peníze do debutů.

Takže si to shrňme, noviny, které mají přímo ve svém názvu literaturu, vyberou knihu roku na základě formy, a to navíc vnější formy. Vítězem je tak knižní artefakt. Kniha jako předmět, nikoliv kniha jako zdroj literatury. Kniha, jejíž pád vyvolá hlasité bum, které zvláště silně rezonuje v prázdnotě.