KULTMIX.CZ ALBUM ROKU 2010 - 2019 (album desetiletí)

KULTMIX.CZ ALBUM ROKU 2010 – 2019 (album desetiletí)

Deset let, deset alb. Nejlepší nahrávky roku zvolené po poslechu desítek dalších. Jen nominační výběry obsahovaly dohromady 250 alb. Nejčastěji nominovanými umělci byli Subject Lost, Květy a Prago Union. Jejich jména se v žebříčcích objevila 5krát. 

Prvních pět alb bylo vyhlášených ještě pod adresou pebal.blog.cz. Pak zlom a přesun na kultmix.cz. Před dvěma roky přibyla kategorie čtenářského alba. Její výsledky vycházejí z možnosti hlasovat pod každou recenzí, která se na stránkách objeví. A stejnou možnost máte i nyní. Zvolte pod článkem album desetiletí! Anketa bude otevřena do 31. 3. 2020

Průběžné výsledky (aktualizováno 14.3.2020 11:10 – počet hlasujících 501) 1. místo Beránci a vlci – Beránci a vlci / 2. místo Prago Union – Smrt žije  / 3. místo  Clarinet Factory – Out of Home / 4. místo The Prostitutes – Deaf to the Call / 5. místo Lenka Dusilová – Baromantika / 6. místo Android Asteroid – Íkaros / 7. -8. místo Ghost of You – Black Yoga, Please The Trees – Carp / 9.-10. místo Black Tar Jesus – Other, B4 – Plastová okna

2010: Clarinet Factory – Out of Home
Česká hudební univerzita. „Out of Home“ je o kráse nikdy nesplněných přání. Clarinet Factory s Alanem Vitoušem stvořili album o pocitu z očekávání, který ani na jedinou vteřinu nevyústí ve zklamání. Hudba na něm funguje jako most. Jako zprostředkovatel dvou světů, muzikantského a posluchačského. Jedná se o jednu z mála desek, kdy tyto světy nezůstávají každý na svém břehu, ale vzájemně se prolínají. K tomu je ovšem zapotřebí být spolupracujícím posluchačem. Takovým, který je ochoten vstupovat do jednotlivých tónů. Který dokáže utéct z pohodlí domova, aby se mohl vzápětí ocitnout v prostoru, kde se bude po pár okamžicích cítit jako doma.

2011: Lenka Dusilová – Baromantika
Malý hudební zázrak. Letošní deska Björk je proti „Baromantice“ jednoduchou a posluchačsky přítulnou nahrávkou. Lenka Dusilová si vzala to nejlepší z projektů, na kterých poslední léta spolupracovala, jako byli například Eternal Seekers a Clarinet Factory, přidala k tomu velkou dávku osobitosti svého textařství a všechno to zabalila ve spolupráci s Tin Soldier a Beátou Hlavenkovou do aranží plných samplů, ruchů a znepokojivých zvuků navzájem soupeřících s čistotou akustické kytary, klavíru či kontrabasu. Svou žánrovou eklektičností a přístupem k melodiím připomíná „Baromantika“ letos tolik kritiky ceněnou desku tUnE-yArDs „whokill“. Lenka Dusilová se vrátila s deskou stojící na pocitech v textu i hudbě. Náročnou na soustředěný poslech, jedinečnou ve své celistvosti a v síle zážitku, který nabízí.

2012: The Prostitutes – Deaf to the Call
Zatímco předcházející studiová deska „Hometown Zombies“ vinou hipsterského šlechtění dosáhla na status jen lehce nadprůměrné domácí obyčejnosti (6/10), album nové vykoplo The Prostitutes k nečekaným výšinám. Prosté řezání do kytar v Česku dlouho neznělo líp. A dost možná, že v ranku indie kytarovek tak u nás neznělo nikdy. Skvělé řazení tracků dodává albu funkční dramaturgickou stavbu, kterou se naposledy mohli loni pochlubit November 2nd. Je to jízda s rozvážným startem, náhlým nabráním rychlosti, zaseknutou nohou na plynu u podlahy, ostře řezanými zatáčkami a plynulým závěrečným dojezdem do cíle. Necelých čtyřicet minut opojného zážitku, aniž by u toho smrděl benzín či cokoliv jiného. Výjimečná záležitost.

2013: Black Tar Jesus – Other
Tomáš Kopáček jako Black Tar Jesus dospěl a dopustil se nahrání desky, která ho hudebně (i umělecky) posunuje do vyšších sfér. Až punková syrovost, zastřenost, zdánlivá hluková bariéra dělá z „Other“ přitažlivou desku. Odklízení sedlin zvukových nánosů pak při opakovaném poslechu dodává zakusit slastné pocity objevitele nových světů. Špinavá krása.

2014: Android Asteroid – Íkaros
Hudební svět téměř strnul v úžasu, když po čtrnácti letech vydal D’Angelo patnáctého prosince skvostnou dlouhohrající nahrávku „Black Messiah“. A kdyby slyšel její českou verzi pokřtěnou o tři dny později, byl by v kolenou a napojený na kyslíkový přístroj. Android Asteroid natočili album, které se trefilo do světové produkce. Hlavně jde však o počin, který tu minimálně od existence této ankety, kvalitativně nemá konkurenci. Nikdy nebylo snažší vybrat vítěze.

2015: Please The Trees – Carp
Vrátil jsem se k předešlému albu, poslechl si “Carp” a měl jasno o obsahu recenze. Pak jsem ovšem zjistil, že už je v podstatě napsaná. Zaoceánská inspirace, vyvážená dramaturgie, rostoucí kapela. O tom je hodnocení předcházejícího počinu “A Forest Affair” a mělo být i to aktuální. Ale pořád ještě zbývá deset procent argumentů navíc. Zmizely do sebe zapouzdřené a rozvláčné skladby. I ta nejdelší z nich má v sobě gradující pnutí termonukleární reakce. Soustředěný klid vystřídala exploze syrových kytarových riffů. Repetitivní sekvence stvořily snadno zapamatovatelné písničky. Album je od začátku do konce dokonalým koncertním setem. “Carp” je prozatímním vrcholem v tvorbě Please the Trees. Stejně, jako jím byla deska předešlá.

2016: Prago Union – Smrt žije
Trefa doprostřed terče (ne)vkusu svých (ne)příznivců. Žíznivců po čerstvých beatech se šťávou a rýmech nepostavených na vodě. Ale to se dalo čekat. Co je však jinak oproti předchozí placce? No, ač kritikům může se zdát rozdíl minimální, já tentokrát píšu za tým, který s překvapením zjistil, že Kato je ještě celej, celej jako vyměněnej.

2017: BERÁNCI A VLCI – BERÁNCI A VLCI
Můžete se udělením titulu KULTMIX.CZ ALBUM ROKU 2017 právě této nahrávce cítit zaskočeni, ale jakmile se pustíte do jejího poslechu a setrváte u něj po celých pauzami mezi jednotlivými písněmi nepřerušovaných padesát sedm minut, budete odměněnI mimořádným zážitkem, po kterém budete mít jasno. Už jenom ta tvůrčí sestava: Ženský sbor z Kudlovic, Ruky na dudy, Jitka Šuranská Trio a Sdružení nezávislých jazzmanů dává tušit o jak nevšední záležitost se jedná. Lidovky, folklór, jazz. Experiment, který se mohl zvrhnout, ale místo toho je naprosto strhující hudební jízdou po dálnici spojující naše kulturní kořeny se současností. Od tradičního pojetí, přes zběsilý útok elektrickou kytarou po hravě jazzové variace. Radost, radost, radost!

2018: Ghost of You – Black Yoga
Nejspíše se musel stát ve studiu menší zázrak, že se vůbec podařilo tu hudební erupci převést do smysluplné nahrávky, která se v nespočet okamžiků rozpadá na tisíc malých kousků, aby se následně opět pospojovala do života schopného celku. Jestliže v mnoha recenzích dlouhohrajících desek oceňuji semknutost, práci s tracklistem, vytvoření gradujícího příběhu, “Black Yoga” mou mantru staví na hlavu. Tahle deska je zkrátka neobyčejně silná i bez všech těch atributů, aniž by však zároveň byla jen kolekcí singlů. Ano, trochu se z toho motá hlava. Hudba bez kompromisů.

2019: B4 – Plastová okna
Střídá se tu motiv deziluze z moderního světa, z nenaplnění očekávaného, a tíseň osobní vyčerpanosti s občasným vyrušením lyrických krajinotvorných obrazů. Přitom však žádné žalmy, ale hudební střízlivost plná nápadité elektroniky, která je podpořena skvělými texty a stáhnutým saxofonovým sólem. Výborné album do doby unavené demokracie. Internet hoří a po nás jen 404!

Vyberte album desetiletí (2010-2019)

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...