Květy - Komik do půl osmé ... 85%

Květy – Komik do půl osmé … 85%

Nejen Zrní umí svou tvorbou ještě překvapovat. Kapela Květy obměnila a okleštila sestavu a vydala album, na kterém se znovu tak trochu hledá. Nevázaně a jakoby v přímém přenosu. Když Zrní na novince eklekticky žongluje se žánry, zní vycizelovaně, sehraně, čistě. V podání Květů si námluvy s elektronikou uchovávají dojem momentálního nápadu a improvizace včetně rizika, že ne vždycky to vyjde. Co však neselže nikdy, je svět Martina Kyšperského, který hudební výpadky nahrazuje v textech svou obvyklou dávkou epické lyričnosti všedního dne.

Při poslechu jsem si uvědomil, že hodně z těch písní mi je povědomých. Květy je dávaly k dobru na koncertu už zhruba dva měsíce před vydáním “Komika do půl osmé”. Tehdy se to tak nezdálo, ale nakonec bylo album odehráno možná více než z poloviny. Nové kousky se sžily s těmi starými stejně přirozeně, jako se ty staré přizpůsobily klubovějšímu zvuku.

Přesto si to bude muset ještě chvíli sedat. Když se z kapely, která před pár měsíci zněla naživo jako ve své nejlepší životní formě připravena dobýt všechna velká pódia světa (vystoupení na festivalu Beseda u Bigbítu), stane trio, a navíc přehodnotí své žánrové ukotvení, není asi úplně reálné projít tou změnou hladce a bez ztráty okvětního lístku. Možná zní novinka oproti předchozím nahrávkám v aranžích trochu neučesaně či uspěchaně, ale právě v tom zachyceném přerodu je její kouzlo.