Oswald Schneider - wald schneid ... 75%

Oswald Schneider – wald schneid … 75%

Kapela Oswald Schneider svou novou nahrávkou (první po pěti letech) příjemné překvapila. Leč texty zatěžkané ambiciózní volnou poetičností znemožňují užít si svébytnou hudební nadílku plnou radostných žánrových míchanic naplno. Jde tak o opačný extrém, než tu bývá kritizován. Texty tedy nejsou hloupé či nepovedené, jen se zkrátka ne vždy potkaly s muzikou. Ono také vymyslet vhodný doprovod například pro báseň od francouzského poety Francise Jammese tvořícího na přelomu 19. a 20. století (“Umřu nudou”) či rakouského experimentátora konce století dvacátého H. C. Artmanna (“Iblis”) není zrovna snadný úkol. Album má raketový nástup. Úvodní “Sháňka” je tanečně tepající hit s rozumně úsporným textem a strhujícím jazzovým feelingem rozehraných muzikantů. Ale hned u následujícího všedního příběhu “Jela jsem nakoupit” se poprvé projeví výše uvedené. Model opakující se, ať už se žánrově přitvrdí (“Umřu nudou”, “Pojď”) nebo zvolní až někam k hranicím fúzujícího art rocku (“Sen”). Vrcholný dojem z interesantních hudebních partů narušovaný sice vzletnými, ale posluchačsky nekonformními obraty. Naštěstí, ale zbylo místo i na výjimky. Vedle vzpomínané Sháňky, je to pětka “Ty a já” či skvělý “Čas”. Ve zbytku desky válcují noty písmena. Naštěstí jsou čistě hudební plochy v převaze a dá se v nich vcelku solidně rochnit.