Aid Kid - Collection ... 80%

Aid Kid – Collection … 80%

Každý z Vás je recenzent! Poslechněte si a ohodnoťte pod textem “Collection”! (průměrné hodnocení čtenářů: … %, počet hlasujících: …, poslední hlas: …)

Jakkoliv jméno Aid Kid možná tolik nerezonuje v povědomí běžného posluchače domácí hudební scény, nositel tohoto jména se za uplynulou pětiletku vypracoval v respektovaného producenta a hudebníka i mimo svůj elektronický rajón. Jeho spolupráce se vyznačuje tím, že nikdy nejde na úkor osobnosti či osobitosti „zaměstnavatele“, ale spíše ji pomáhá rozvíjet a najít nové tvůrčí cesty. Dosavadním vrcholem se v tomto směru stalo loňské album Lenky Dusilové Řeka. Na Collection je však Aid Kid sám za sebe.

Vystopovat jednotící prvek všech skladeb a uchopit nahrávku jako celek, se může zpočátku zdát být trochu složitější misí. Už samotný název alba od tohoto přístupu odrazuje. Ale i kolekce zdánlivě nesourodých položek bývá vystavena na stmelujícím půdorysu a s každým dalším poslechem se jeví, že v případě Collection je tímto půdorysem dualita, střet možností přístupu k elektronické hudbě po stránce tvůrčí, ale co je podstatnější i po stránce jejího konzumování, poslechu (v čemž navazuje na Řeku).

Na té primární bázi nabízí Aid Kid ve svých skladbách tradiční mix atmosférických a dynamických pasáží. S tímto jednoduchým komfortním rozdělením si však nevystačí nejen on jako autor, ale po velmi krátkém čase na něm něco nebude sedět ani posluchačovi. Mnohokrát totiž na albu dochází k dekonstrukci zvukových ploch přeskládaných do kompozic, které nutí přehodnotit vůbec přístup k poslechu média hudební nahrávky. Mlha experimentátorství se sice občas zvedne a nabídne stroboskopickou přímočarost euforických střel z tanečního parketu, ale přesně jen na tak dlouhý okamžik, na který introvert přijme za své odhodlání vyjít mezi lidi, aby jej mezi dveřmi zase přehodnotil.

Ovšem právě tyto proluky odkazujícím na historii taneční hudby v její čistě zábavové poloze dělají z Collection daleko přístupnější počin. Je to přetahovaná mezi světlem a stínem, hlukem a tichem, tancem a strnulostí, opravdovým a umělým. Mezi pozlátkem formy a nejednoznačností obsahu. To nejzajímavější se zkrátka děje pod povrchem. S touhou toto dění rozklíčovat se lze k albu vracet opakovaně a vždy si z něho odnést trochu jiný dojem. Aid Kid namíchal vizionářskou časovou smyčku. V jeho podání elektronická hudba ještě zdaleka neřekla poslední slovo.

Jaké hodnocení si zaslouží album Collection?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...