Tři žánry, tři jména. Projekty, které v loňském roce zaujaly. Kult.mix komety 2021.

Kometa první: Zapomělsem

Svou tvorbou nechává nahlédnout do svého nitra, aniž by sám sebe vyprodával. Mistr intimních nálad, které však v nahrávkách dokáže zabalit i do expresivních zvukových ploch. Má co říct a činí tak básnickým jazykem o tisíci obrazech. A jak už stálo v recenzi na album Měsíc ve váze, je uhrančivým našeptávačem. Krysařem, který vábí a přitahuje posluchače svou hudbou, texty a projevem. A pokud se zaposloucháte, je už pak těžké se odpoutat dřív než s poslední vteřinou nahrávky (či koncertu). První kometou, která zazářila v loňském roce jest Zapomělsem.

Co znamenal pro Zapomělsem rok 2021?

Byl to hodně zlomovej rok, kdy spousta věcí, co se týkaj Zapomělsem, začali dávat větší smysl. U Indies vyšla deska, furt ještě jsem s ní spokojenej a myslím, že v prostoru zarezonovala taky pěkně. Podařilo se jí dostat i na vinyl, to je takovej klasickej splněnej sen. Koncerty jsme začali domlouvat s manažerkou Nelou, bylo jich víc než dřív a byly hezčí než dřív. Naživo od letos hrajem ve dvou. Taky si z 2021 nesu spoustu novejch hudebních kámošství. A vlastně už z nich často jsou i nehudební kámošství.

Který moment v uplynulém roce považuješ pro svou hudební cestu za nejzásadnější?

Mimo všechno zmíněný byl pro mě velmi důležitej křest Měsíce v Jeseníku. To byly silný emoce. Lidi, atmosféra, místo, zvuk – všechno správně. Moment, kterej mě utvrdil v tom, že to má smysl. Děkuju za to. Brněnskej křest byl určitě podobně skvělej, ale z toho mám napůl vokno.

Krátce po albu Měsíc ve váze jsi vydal ještě EP se skladbami, které se na něj nevešly. Ty tě představily zase v trochu jiné, lehce experimentálnější poloze. Přesto si nakonec i se singlem z něj dokázal bodovat například v hitparádě Radia 1. Jak máš vlastně v sobě vyřešené žánrové hranice vlastní tvorby? 

Hranice neřeším. Jedna z věcí, co je mi hodně blízká, je kombinování a míchání žánrů. Zároveň bych byl i rád, kdyby každá moje další deska byla jiná než předchozí a byl v ní posun, ať už v celkovým přístupu nebo zvuku. Ale nějaká nálada zůstává asi pořád stejná, protože to je prostě odraz osobnosti a povahy. Myslím, že to tak mají všechny kapely, tu stálou vnitřní podstatu. Ale baví mě proměňovat kulisy, který to obklopujou. O tom, jestli se to bude někomu líbit a zaboduje to v hitparádě, při skládání taky nepřemýšlím. Samozřejmě mě hodně těší, když to tak je, ale radši bych si psal písničky jenom sám pro sebe, než abych u toho řešil, jestli mají potenciál být úspěšný.

Koho jsi pro sebe objevil v roce 2021?

Hlavně hodně skvělejch lidí v mojem okolí. Pak spisovatel Kurt Vonnegut Jr. Z hudby Fobia Kid, Sarah Jaffe, Naeem, Girl in Red. Určitě spousta dalších, na který si teď bohužel nevzpomínám.

Jaké jsou plány na rok 2022?

Koncertovat. Dodělat demáče na další desku a začít na ní nějak systematičtěji pracovat. Bude to, jak poznamenal Zdeněk Lichnovský, soft techno with hard feelings. A míň pařit, haha.