Lenny - Hearts ... 60%

Lenny – Hearts … 60%

Ještě předtím, než album zcela doznělo, dělala si nárok na vyslovení otázka, která nakonec přeprala všechny ostatní dojmy. Co kdyby ho nazpíval někdo jiný? Nejde přitom ani tak o to kdyby, ale spíše o podstatu té otázky. O příčinu jejího vzniku. A ta není zcela úplně od věci. Lenny totiž nahrála debut, při jehož poslechu jsem si průběžně vybavoval tvorbu jiných interpretů, ať už po stránce interpretační či produkční. Od pop rocku Debbie či Pink po folk rock Jelena či The Lumineers. Dokud Lenny nezačne v jednotlivých položkách desky zpívat, nic hudebně výjimečného se neděje a její part by tak v podstatě mohl dát kdokoliv, aniž by se původní autorka dala poznat. Prvotinu, která zní jako někdo jiný, nepovažuji za zrovna šťastný způsob, jak zakořenit na scéně. Po poslechu “Hearts” mám zkrátka pocit, že vím o Lenny to samé, co před ním – rozpoznatelný hlas ve zpěvu a dar lidové melodičnosti ve skládání. Což ovšem můžu prohlásit i o Michalech Hrůzovi a Davidovi. Výsledkem dlouhého čekání tak není překvapení, ale jen profesionálně vyvedená kolekce singlů na jistotu, u které vlastně ani není jasné, proč vznikala tak dlouho. Některým písničkám prodlení spíše uškodilo. Halekavý folk je už vytěžen dostatečně a i ta Debbie pochopila, že pokud se chce posunout dál, musí opustit bezpečné vody popu postaveného na kytaře. Ještě než Lenny pořádně odstartovala svou kariéru, natočila album, které by se dalo nazvat udržovacím s podtitulem: pořád tu jsem. Na první desku trochu slabé poselství. A odpověď na v úvodu položenou otázku? No, nejspíš by z toho nebyl takový poprask.