Co dělá z mainstreamu mainstream? Jeho obsah nebo reklamní kampaň na něj?
Nedávno se také v našich médiích řešili Geese a podíl reklamní kampaně na jejich úspěchu. Humorný spor o to, zda i kapely označované jako indie nebo alternativní mají nárok na cokoliv spjaté s marketingem, byl jen nepatrnou součástí nekončícího boje vyšší a nižší kultury. Nicméně, zatímco v tomto případě si stačí poslechnout jejich loňskou průkopnickou desku, která jednoznačně dává za vyučenou všem, kteří by chtěli úspěch Geese označit za produkt marketingu, u interpretů zmíněných v následujícím textu si zas tak jistí být nemůžeme.
A možná ani nedává smysl je od vlastního marketingu oddělovat. Jejich pozice globálních hvězd není dána nahrávkami a koncerty, ale reklamními kampaněmi na ně. A ty rozhodně nevyplňují jen informace o datech vydání či termínech turné, tyhle informace aby kolikrát člověk hledal mezi tím vším balastem jak jehlu v kupce sena. Tady se jedná o monstrózní a do detailu promyšlené bojové operace, kdy si mnohdy ani neuvědomíme, že jsme se stali jejich cílem. Stránky Industry Folks se podívaly na ty doposud nejúspěšnější za letošní rok a daly dohromady jejich přehled. My si dáme tři z nich.
První je kampaň v režii Apple Music na podporu vystoupení Bad Bunnyho o poločase Super Bowlu. Hudební streamovací služba to rozjela ve velkém. Od speciálně sestavených playlistů ze skladeb interpreta, přes zařazování hlasových zpráv od fanoušků po pořádání listening sessions v Apple Storech. Výsledek se dostavil. Šlo o čtvrtou nejsledovanější poločasovou show, Bad Bunnyho album „DeBÍ TiRAR MáS FOToS“ opět začalo trhat rekordy, kdy z desátého místa žebříčku HOT 100 šlo na první. A dokonce Duolingo zaznamenalo nárůst 35 % ve spuštěných lekcích španělštiny krátce po vystoupení.
Dvojku má na svědomí nové album Harryho Stylese. Čím dál populárnější využití mystery fáze v úvodu kampaně (naposledy Rolling Stones) zafungovalo i zde. Vše odstartovaly 12. ledna vyvěšené plakáty s odkazem na web, díky kterému jste se mohli stát součástí komunity na WhatsAppu s přednostním právem na informace. O deset dní později následovalo 11 simultánně koordinovaných poslechových sessions ve vinyl storech po celém světě. Deska Kiss All The Time. Disco, Occasionally. pak vyšla 6. března. Ve Velké Británii se stala v prvním týdnu nejprodávanějším vinylem 21. století od jakéhokoliv britského umělce. V USA dokonce nejprodávanějším vinylem mužského interpreta od roku 1991! A k tomu jednička na Spotify i v hitparádě Billboard 200.
Přeborníci na zapojení co nejvíce platforem do reklamní kampaně jsou třetí. Propagace novinky od BTS zahrnula Google, Spotify, Target i Netflix. Google i Spotify na to šli přes interaktivitu fanoušků, pro které uspořádali něco na způsob honby za pokladem. Tím byly informace k albu i exkluzivní audio vzkazy od všech členů kapely. Spotify přidal exkluzivní vystoupení pro tisíc fanoušků. Netflix nabídl živý stream koncertu ze Soulu, přičemž se jednalo o vůbec první přenos koncertu na této platformě. A konečně Target (řetězec diskontních prodejen) dal do prodeje hned 11 speciálních edic vinylu Arirang (takže něco jako CD Michala Davida exkluzivně v Penny). Výsledek? Rekordy, rekordy, rekordy.
Možná je na místě otázka, co je vlastně účelem těchto kampaní? Na Bad Bunnyho byli jistě zvědaví i ti bez účtu na Apple Music a nové desky zrovna od Stylese či BTS by se prodávaly dobře tak jako tak. Jenomže je dobře a dobře. Už nestačí být první ale první s co největším náskokem a pokořit u toho nejlépe i nějaký ten rekord. V uvedených případech je také dobře vidět příklon k fyzickým nosičům, které se opět staly zatraceně sexy, a to díky většímu výnosu z prodeje. Ve finále se však nelze zbavit dojmu nekonečné smyčky. Velká kampaň se dělá za účelem velkých prodejů, které jsou potřeba, aby se zaplatila velká kampaň. Zlatí Geese, kteří jen chtěli, aby se o nich vědělo.
Buďte první! Přidejte komentář