Úlice jsou městem vyšinutým v prostoru i čase. Chybějí dokonce na některých mapách česko-německého pohraničí. Místní obyvatelé od nepaměti chovají včely a jejich životy jsou zalité sladkostí. Jenže potom přímo ve městě Němci vybudují muniční továrnu a koncentrační tábor… (anotace na knize)
Nevím, jestli by už nemělo existovat pro české spisovatele embargo na psaní románů odehrávající se během druhé světové války. Přiznám se, že nebýt zajímavé anotace Úlic slibující přeci jenom něco navíc, do čtení bych se nepouštěl. O to více jsem ve finále zklamán, neboť v podstatě nic z toho, co je slibováno, nedojde naplnění.
Jakuba Katalpa napsala bezohledný a mnohovrstevnatý román, který není jen dalším příspěvkem do žánru historické fikce z období druhé světové války. Nekompromisním způsobem zkoumá otázky svobody, morální zodpovědnosti a osobních hranic. (anotace na knize)
Hravost románu končí u názvu a vize zakapat ho medem, který hořkne kouřem válečné doby. Jako by však volba včelařství byla jen odrazem aktuální módní vlny s příslibem pár prodaných výtisků navíc, protože samotnému ději toho dává zoufale málo. Není jeho hybatelem , není ozvláštněním. Do řádků se většinou dostane pouze přes vůni nebo drobné popisné epizodky ze života včel.
Provázané osudy tří žen už pak nic novátorského nenabízejí. Nejsou to tři konfliktní úhly pohledu. Jediné silnější téma je míra kolaborace, ale Katalpa si ho nechává proklouznout mezi prsty. Chybí tomu pokus o přesah, odbočení, zamyšlení nad jednáním a charakterem postav, jakési zobecnění a přenesení na generační břemeno.
Když už kniha dojde ve dvou třetinách k bodu varu, překvapivě přijde o dech. Děj je přitom solidně rozehrán a výtečně připraven pro závěrečnou smeč. Ta je ale zahraná do autu. Spisovatelka dál hladí po srsti a jen zručně dalším dějem rekapituluje známá fakta o nemorálnosti zvolené doby. O co zajímavější by bylo nechat své hrdinky zaplést se s uprchlíky v současném Česku a využít faktu rozdělené společnosti? Ale to jsme zpátky u prodeje, tedy lépe řečeno prodejnosti.
Úlice rozhodně nejsou formálně zle napsanou knihou. Děj je navzdory přeskakování mezi postavami přehledný a snadný na orientaci. Psychologie postav se pečlivě buduje od prvních stránek. Jejich jednání zůstává uvěřitelné až na posledních pár kapitol, které jsou problematické samy o sobě. Konec totiž působí trochu upoceně. Pokus o závěrečnou vzletnost nepřesvědčivě. A když už tedy takový je, škoda, že nebyl alespoň více propojen s tématem včel. Místo toho dojde na klišé s tikotem hodin. I já se jedním rozloučím – nesuďte knihu podle obálky.
KATALPA, Jakuba. Úlice: liebesroman. Brno: Host, 2025. ISBN 9788027522941.
Buďte první! Přidejte komentář